Právo na život

7. července 2011 v 8:56 | Sayuri |  ☞Myšlená myš
Jeli jsme v narvaném autobuse. Byl tak plný, že si nebylo kam sednout a museli stát nalepení jeden na druhého. U dveří stál takový ošklivý, starý, ožralý a především nechutně smradlavý člověk. Všichni protáčeli oči a zacpávali si nos, protože páchnul skutečně hrozně. A ustupovali od něho (i když nebylo kam). Někteří ho chtěli z autobusu vyhodit (taky bych to uvítala) a smáli se nově příchozím, kteří zděšeně prchali z jeho dosahu.
Pak řekla jedna holka vedle mě: "Na jeho místě bych se šla zabít. Je to úplně zbytečný člověk. Nemá žádný přátele (...), takovýhle člověk by vůbec neměl žít, jenom zabírá místo." Říkala to svojí kámošce.
Já vám ti nevím, ale nějak mě to poznamenalo. Ta její blbá věta. Nemá právo na život, protože je starý, sám, bez přátel, smradlavý a opilý?
A kdo potom má "to právo"? Člověk mladý a hezký, zadaný, s kupou kámošů a střízlivý? A až zestárne? Až ho všichni opustí? Až mu třeba umře blízká osoba a on žalem začně pít? Nebo bude pít jen tak. Nezáleží na tom proč. I mladí pijí. Ale jim to nikdo nevyčítá. Ale tenhle člověk se měl podle tý holky jít raději zabít.
A tak si říkám, že by možná světu bylo líp spíš bez holek, jako byla tahle. Těch nafoukaných, co si myslí, že mají nějaký výsadní právo, když dostali do vínku hezký ksichtík a prachy rodičů. Že jejich mládí z nich dělá nějaké "odbornice" na souzení druhých.
Každý život má smysl. Každý člověk na něj MÁ právo. Každý rozhoduje o svém životě sám.
Sayu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.