Poslední rok života?

12. května 2011 v 23:48 | Sayuri |  ☞Myšlená myš
To je zase ta chvíle kdy si sedám k pc a chci něco psát o tom, jak se cítím a doufat že si to někdo přečte. Jenže, honestly, proč by se měl vůbec někdo zajímat o to, jak se cítím, když se ani já sama nezajímám o pocity druhých? Život je jenom jedno velké zrcadlo. Neobracej svůj hněv na zrcadlo, neb je to tvá tvář, která se ti v něm nelíbí!
...
Dám tentokrát otázku tobě, milý čtenáři, ať jsi kdokoliv či kýmkoliv. Co bys dělal, kdybys měl poslední rok života?
...
Já vím co bych dělala. Ale neřeknu Ti to. To je šok, co?
...
Vše co je v životě tak důležité, ten důvod proč sem na Zem naše duše chodí, proč zde přebývají... jsou okamžiky mihotavého štěstí, které čas od času přijdou. Vždy a znovu znenadání. Nikdy nejsou tady, když v to doufáme a když to chceme. Štěstí přichází nečekáno a nezváno. Teprve když zmizí, poznáme, že mezi námi bylo. Učí nás. Učí nás to, že je tu něco víc. Věřme v to. Ve víc, když už nic.
...
Chci prožít život plný abstraktních mihotavých chvilek. Bláznivý smích. Jeden zářící den. Slunce a přátelství a láska. Modrý balónek plující po obloze. Teplo táborového ohně, tichá šumivá noc. Písek mezi prstama. Ruka ponořená do sklenice fazolí - jaký je to pocit? Spánek na hebké kožešině. Dramatický vítr zuřící ve větvích stromů. A něco víc. V mracích. Na obloze. Barvy života. Barvy světa. Barvy snů. Možnosti prožití chvil (možná posledních?) života. Možnosti. Máš dost fantazie, představit si a prožít tyhle možnosti? Máš dost silnou mysl, na to aby postavila v prázdnu obrovský hrad a v něm spoustu dobrodružství? Máš dost odvahy být blázen? Jsi jiný, nebo stejný? Je tvůj svět pořád stejný?!
...
Chci objetí. Chci přátelství. Proč nepřichází? Každý si zaslouží alespoň tohle, když už nic.
...
Asi budu bojovat. Asi to nevzdám. Jsem rozená lvice. Přinejmenším v tomhle, *heh*.
...
Zase to nedává smysl, co. Zase to píšu pro sebe. Bez sebe. Chach.
Myslím, že ta hranice, o které si myslíme, že je silná, je tenčí, než se nám zdá. Ta hranice mezi vůlí a propadnutím, ta hranice mezi životem a přežíváním, ta hranice mezi sny a životem, ta hranice mezi normálností a bláznovstvím. Každá jizva nás poznamená, každá jizva nás táhne k tomu druhému. Cross the line.
...
Chci abys prožil/a svůj rok života, jako by byl tvůj poslední. Chci abys udělal/a přesně to, po čem toužíš. Udělej to pro sebe, ne pro mě. Prosím.
...
Sayuri
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.