Hey ya! 30. V. 2011

30. května 2011 v 19:07 | Sayuri |  ☞Diářoidní deník
Květen...

Milý diářkoide (new name, new style, new live...any problem?!),
mám pro tebe dvě zprávy. Jednu dobrou a tu druhou - kecááám! Obě jsou suproidní a naprosto famózní. Za prvé:
mám za sebou ústňáky! *kyyaaa* Páni profesoři mě válcovali ze všech stran, pot ze mě tekl proudem, ale ustála jsem to a tak můžu s blaženým vítězoslavným (až tak moc vítězoslavným zas né, páč jsem zvorala co se dalo) prohlásit: Mám to! Právě teď se necházím někde v 6 - 7 nebi, na pomezí možná a nebo, doufajíc, že budoucnost (která není a nikdy nebude, protože když jsme teď, nemůžeme být potom aneb nečekej na zítřek, bo vždy když se probudíš je dnes) se podaří podle plánů.
Ještě si na mě nebo spíš nás, zdolané zkouškou dospělosti, profesoři a chytráci v parlamentu přichystali státní části MZ. Takže mám dva poslední dva dny, pondělí a úterý, a pak (jestli se mi to povede nezvorat) bye bye školo, letím do světa. Obrazně řečeno.
Za druhé: Praha, matička měst, volá! Táťulda se rozhodl z náhlého mileneckého popudu stěhovat s přítelkyní do hlavního města a mě chce vláčet jako pytel s sebou. Ale jelikož jsem si za svůj půlrok svobody zvykla na nezávislost, je mi to stěhování najednou proti srsti. Jsem kočka hravá, milá, mazlivá, ale jenom když jsem svobodná a šťastná. Jakmile mi někdo začíná přikládat nůž ke krku, neperu se, zdrhám!! A tak bych teď ráda vzala do zaječích. Mým řešením jsou Pardubice. Ojé! Zapadákov! Ojé! Praha byla odjakživa moje vysněné město, ale teď, když bude plná mých příbuzných a jejich milenek, nemám najednou chuť tam bydlet! Ojé!
Takže musím udělat příjimačky do tohoto náhodně a záhadně, na základě humanitního oboru historicko-literární studia, vybraného města. Ale páč jsem hlavička dutá a málo vzdělaná (významný pohled na gymnázium, které jsem zbůhdarma navštěvovala 4 roky), nepředpokládám, že se tam dostanu. Za předpokladu, že to má chytrá hlavinka nezvládne, bych chtěla letět do světa. Frrrnk! Sbohem Čechy, sbohem! Snad se mi to podaří. Snad to doopravdy chci?
Znáš ten pocit, kdy se na něco několik let těšíš, a když je to tady a ty stojíš před rozhodováním, najednou je ti ouvej a nevíš jak dál?.......Tak tohle já neznám! *Frrrrnk!* =D

Zdraví vínem lehce sjetá
Sayuri ^^
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.